Čížová: Nejlepší jihočeský celek minulé divizní sezony si už pomalu zvyká na běžný začátek v jejím podání. Předchází mu počáteční nejasnosti kvůli složení kádru a jeho řešení v běhu. Následuje společné sžívání jednotlivých hráčů a zvykání na určitý styl hry. Výsledky tím pádem zpočátku nic moc, ale vývoj jde rychle dopředu a kvalita fotbalistů začíná převažovat nad dětskými nemocemi nově složeného kádru. To nakonec přináší mocný finiš a pohled na konečnou tabulku je přes neúspěšný start vcelku uspokojivý. To vše musí řešit šéf čížovského fotbalu Vladimír Vávra. A zvládá to s bravurou, i když to jsou pokaždé nervy.

V několika předchozích sezonách jste se potýkali s potížemi při skládání tým. Změnilo se tentokrát něco?
„Ani ne, bohužel spíš už to je pravidlo. I proto jsme podzim nezačali zrovna šťastně. Problémy nastaly už v létě, protože jsme zase měli problémy se sestavením týmu. Na poslední chvíli nám odřeklo několik hráčů, kteří nám přislíbili účast. Navíc jsme se spolehli na domluvu s Pískem, ale i tam se ne všechno vyplnilo. Navíc jsme museli těsně před soutěží řešit otázku gólmana. Kyril Durov nedostal vízum a musel se vrátit do Ruska. Nakonec se to podařilo k naprosté spokojenosti, Holan, který se potom do branky postavil, nás ve mnoha případech podržel.“

Naštěstí pro vás jste dodrželi i další tradici, totiž že vaše výkony se postupně zlepšovaly.
„Díkybohu. Ale jak říkám, začátek byl tedy z naší strany hodně nejistý, obrat přinesl teprve příchod trenéra Zdeňka Staroby. Ten dal naší hře řád a tým uklidnil. Začali se gólově víc prosazovat Michal Polodna i Martin Jirouš. Vzadu to zase jistili zkušení stopeři Marcel Mácha s Brožem.“
Vzpamatovali jsme se a po podzimu jsme nakonec uhráli cenných dvacet bodů, i když s pasivním skóre. Přesto jsme se ocitli mimo pásmo akutně ohrožených týmů, a to bylo důležité. Stejně jako my na tom byly i Roudné s Milevskem. Každopádně začátek sezony nebyl tak úspěšný jako ten loňský a nejenom v našem případě. Další Jihočeši na tom byli i hůř.“

Zásadní zvrat tedy nastal po podzimní části?
„Je to tak. Protože jsme pořád nebyli spokojeni, přizpůsobili jsme tomu i zimní přípravu, abychom na jaře zlepšili hlavně ofenzivu. Trénovali jsme společně s béčkem Písku, tréninky byly kvalitní a splnily svůj účel. Jaro potom vypadalo daleko líp.“

Své soupeře jste asi překvapili svými výkony, byli jste téměř bezchybní.
„Ono to tak hladce neběželo celé jaro. Pravdou je, že první tři kola přinesl devíti bodů, a to nás nastartovalo. Jenže naneštěstí se zranil Marcel Mácha, který potom dlouho chyběl. Přišly také první ztráty. Ta první s Jindřichovým Hradcem, se kterým jsme prohráli na penalty. A následovala nešťastná domácí prohra s Novým Strašecím.“

To vlastně bylo asi jediné porušení tradic, že výjimečně u vás neplatilo pořekadlo můj dům můj hrad.
„To připouštím jenom velice nerad, ale je to tak. V tom byl minulý ročník opravdu úplně jiný, předtím tomu bývalo naopak. Tentokrát jsme doma získali jenom třiadvacet bodů s vyrovnaným skóre 23:23. Na druhou stranu jsme venku uhráli o bod víc, nastříleli i třicet branek a inkasovali jenom třiadvacetkrát. V domácím prostředí to byl náš nejhorší výsledek za moc a moc let.“

To ale zřejmě nebyl jediný důvod občasných zakolísání.
„Za prvé se domnívám, že žádný tým nedokáže udržet špičkovou formu celou soutěž. A pak nás provázela řada zranění. Mimo hru byli dlouho Nečas, Mácha, Held. Nebo nastupovali hodně nepravidelně a museli jsme pořád měnit sestavu. Velikou jistotou byl právě v těch chvílích právě gólman Holan, vychytal celkem osm nul. A také stoper Brož, i když ty trable se nevyhnuly ani jemu.“

V takových chvílích se musí potvrdit síla kolektivu.
„To nám hodně pomohlo a svůj veliký podíl na tom má trenér Staroba. Za jeden provaz táhnul celý tým, držel se pohromadě, Ale přece jenom si dovolím jmenovat několik hráčů, kteří svými výkony náš úspěch svými výkony podtrhli. Třeba střelec Martin Jirouš se dokázal prosadit čtyřiadvacetkrát, hodně ho v tom podporoval i Michal Polodna. Významně pomohl Dvořák, jeho účast byla znát, stejně jako Helda nebo Nečase. Občas musel nastoupit i trenér Zdeněk Staroba a vždycky patřil mezi ty nejspolehlivější. I to bylo soudržnosti znát.“

To samé by mělo nejspíš pokračovat i na podzim, na jaře to hodně pomohlo. Samozřejmě bez těch zranění.
„Letní příprava, i když je daleko kratší než ta zimní, by měla proběhnout stejně. Říkám, hodně to pomohlo. Tentokrát by měl být u týmu od jejího zahájení trenér Staroba, takže příprava i následná hra by měla mít svůj systém hned od začátku. Jednáme i o posilách, zatím je potvrzen jeden hráč, kterého velice dobře znají třeba Held, Jirouš nebo Nečas. Jeho přítomnost by měla být velikým přínosem. Začínáme 12. července a čeká nás po hrubé práci několik zajímavých přípravných utkání. Budou důležitá, protože hned v prvním kole míříme do Karlových Varů. To nebude snadný začátek, ale proč by nemohl být úspěšný?“

Článek byl převzat ze serveru  www.jihoceskyfotbal.cz